Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Jak se nemodlit za druhé I

08.10.2003, autor: Kateřina Lachmanová, kategorie: Modlitba

Nejčastější chyby, kterých se dopouštíme při modlitbě za druhé:

1. KULT OSOBNOSTI, VZTAH ZÁVISLOSTI

Při modlitbě za uzdravení anebo při duchovním doprovázení nám hrozí pokušení, že připustíme "kult osobnosti", dovolíme, aby se dotyčný navázal na nás. Je dobré vědět, že my lidé máme sklon k modlářství, l když máme nejradši většinu lidstva přehledně zarovnánu pod sebou, potřebujeme jednoho až dva lidi, ke kterým můžeme vzhlížet, jejichž názory přejímáme bez cenzury a jejichž modlitbě přikládáme mimořádnou moc. A na druhou stranu, každému z nás obdiv lichotí.

Potřebujeme se učit u Jana Křtitele, který nikdy nepodlehl pokušení postavit se na místo Mesiáše (ba ani Eliáše či Proroka s velkým "P"): "Já nejsem Kristus" (J 1,20). Někdy je potřeba nejen si to uvědomit, ale říci to výslovně tomu druhému. Zvláště v případech, kdy někdo tvrdí, že pouze tvoje modlitba mu může pomoci, pouze od tebe si nechá poradit, jedině tobě je ochoten se svěřit...

Někteří z nás teď budou muset propouštět své "zajatce", jiní zase "kácet modly" (např. požádat o modlitbu nikoli svůj idol, ale zrovinka toho, na něhož jsem se dosud díval lehce spatra.)

2. SYMPATIE, ANTIPATIE

"Bratři moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi." (Jk 2,1)

Sympatie a antipatie jsou lidské, nesmějí se však stát vodítkem, podle něhož budeme rozlišovat, komu a jak důkladně se budeme či nebudeme věnovat! Pán bude často zkoušet naši lásku tím, že nám pošle do cesty své "chudé" (lidi nevděčné, nudné, ukecané, neschopné se vyjádřit, nehezké či ošuntělé, zkrátka všelijak nepříjemné). Nemáme-li lásku k lidem, nemáme nic, co bychom jim mohli

dát - všechno naše poradenství i modlitby budou jen tím "řinčícím cymbálem", o němž mluví Pavel.

3. MNOHOMLUVNOST

Někdy naše modlitba vypadá jako taková dobře míněná snaha o navigaci Ducha Svatého, jakoby on nevěděl, co má dělat. Jak často zapomínáme, že náš Otec přece ví... V poradenství pak děláme tu chybu, že člověk potřebuje jednu cihličku, a my mu jich nasypeme na hlavu celý valník! Při pohledu na zmučené oběti našich ubíjecích modliteb či vodopádů rad má možná někdy Pán Bůh chuť na nás "houknout": "Dost už! Uznejte přece, že já jsem Bůh." (Ž 46,11)


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2018
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump